Úněšov (Budeč, Čbýn, Číhaná, Hvožďany, Lípa, Podmokly, Štipoklasy, Vojtěšín)

Obec Úněšov se nachází na 49,8˚ severní šířky a 13,1˚ východní délky. Leží 24 km severozápadně od Plzně v jehož středu je nadmořská výška 527 m na silnici I/20 Plzeň - Karlovy Vary.Historicky je Úněšov doložen v roce 1352 a je nejmladší z okolních vesnic. Na počátku byly v Úněšově tři statky. Později zde stála také tvrz, která ale později zanikla. Od roku 1850 je Úněšov svobodnou vsí.

Zástavba horní části obce tvoří půlkruh. Zde je náves prostorná s dominantou obce, kostelem sv. Prokopa. Převládá počtem domů původních a domů postavených po r. 1945. Původní obytné budovy se štíty na náves jsou z počátku 20. století. Usedlostí jsou stavebně větší a prostornější. Stodoly usedlostí jsou prostorné, převážně z 20. a 30. let 20. století. Zachovalá byla původní obytná budova č.p. 1. Byla prodána, rozebrána a znovu postavena v osadě Klenovice.

Horní část obce prochází uvedená silnice II/193. Po pravé straně této silnice je 8 původních obytných budov ze 13 z r. 1945. Na této straně je rozsáhlá nová vý-stavba. Celkem 19 budov, které slouží různým účelům, převážně jako rodinné domky. Výstavbou 12 rod. domků a dalších budov vznikla nová ulice, která tvoří spojnici mezi silnicí I/20 a II/193. Pro tuto výstavbu byly demolovány 2 usedlosti, 4 stodoly a zrušeno bylo 6 ovocných sadů. Na levé straně silnice bylo původně 14 popisných čísel. V současné době je to 12 č.p. a 8 usedlostí. Za humny těchto usedlostí je areál budov hospodářství Úněšov, sklad, ocelokolna s dílnou a garážemi, kravín a senážní věže, teletník a seník. Na kótě 530 m je po levé straně silnice asi 100 m od transformátoru, areál budov pomocných výrob statku včetně velkokapacitní bramborárny a administrativní budovy . Tato výstavba je z let 1980 až 1986.

Dolní část obce po pravé straně silnice je svažitější, zakončená potokem a rybníkem.  Po pravé části silnice vznikl po demolici prostor k výstavbě prodejny potravin a administrativní budovy. Pokračuje výstavbou 6 ob. budov s 38 byty, úpravnou vody, telefonní ústřednou a zakončená je Úněšovskou hospůdkou.

Dominantou vsi je kostel sv.  Prokopa. Je to jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem zesíleným opěrnými pilíři zachovanými z původního gotického kostela. Na severní straně hranolová věž s lucernou a cibulkou. Západní průčelí členěné vysokými pilastry završuje trojúhelně ukončený štít. Po jeho stranách na nízkých válcích ozdoby v podobě koulí a nad vchodem osazen znak tepelského opata - trojí paroží s iniciálami RC/AST a letopočtem 1738, který datuje přestavbu kostela gotic-kého původu do dnešní podoby.  Uvádí se od r. 1365 jako farní kostel plzeňského Děkanátu. Časem kostel pustl a v 16 stol. zanikla fara. Kostel původně gotický byl v r. 1738 přestavěn v barokním slohu a v roce 1900 byl znovu opravován. Po r. 1945 došlo k částečné devastaci. Od r. 1956 byly obnoveny poutě ke dni 4. července na svátek sv. Prokopa. V roce 1972 provedli pracovníci stavebního oddělení statku obnovu fasády. Byl zrušen hřbitov kolem kostela  a terén upraven. V roce 2008 byla provedena oprava svodů a schodů v kostele a v roce 2009 byla  opravena čelní fasáda (Financováno z veřejné sbírky - vybráno 90 000,- Kč, dotace z ministerstva kultury a obec Úněšov. Celkové náklady 550 tis. Kč).

Na tesaném soklu tvaru kuželky  před kostelem postavena socha P. Marie Immaculaty z 18. století. Kolem návsi se rozkládají zemědělské usedlosti dochované ve své původní půdorysné osnově a jejich velká většina rovněž zachovává úvodní hmotu, mnoho z nich jich je ale zmodernizováno.

Budeč
Osada leží západně 4 km od Úněšova v nadm. výšce 573 m. Přístupná je místní komunikací z Číhané nebo po silnici z Pláně. Zástavba osady je kolem okrouhlé návsi. Katastr 288 ha z.p., 12 ha l.p. celkem 294 ha. Výměra dvora 212 ha a asi 30 ha statek čp. 5 tvořily prakticky celou výměru katastru. V r. 1930 17 domů se 101 obyvateli. V pozemkové reformě bylo 25 přidělencům předěleno 15 ha v.p.  V r. 1273 se uvádí Budeč se zaniklou vesnicí Lucko, vesnice mezi Číhanou a Budčí, v majetku Kláštera Teplá. Před r. 1570 koupil Budeč a Rozněvice Adam Bermklo ze Šenreithu a připojil je k panství Podmokly. Od r. 1615 patří k panství Bělá až do jeho konfiskace v r. 1622. Od r. 1623 náleží opět k panství Podmokly. Spolu s Podmokly a dalšími vesnicemi spadají od r. 1676 až do r. 1850 pod Klášter Teplá. Dvůr byl nadále majetkem kláštera. Po r. 1925 byl v nájmu a před 2. svět. válkou byl prodán. Jako německý majetek byl dvůr v r. 1945 konfiskován. Při dvoru byl ovčín, který již před r. 1945 chátral a po r. 1945 zanikl. V r. 1945 byla na dvůr dosazena Národní správa, kterou vystřídalo HPD Chodová Planá do konce r. 1948. Od 1.1.1949 St. statek Krukanice a od r. 1950 St. statek Úlice. Od 1.7.1960 do konce r. 1993 St. statek Úněšov.  Za statku Úlice byla provedena elektrizace, v r. 1958 byla dokončena stavba likusové budovy pro brigády, včetně závodní kuchyně a v r. 1959 stavba obytné budovy čp. 20 se 4 byty. St. statek Úněšov vybudoval areál na posklizňovou úpravu obilnin a jejich skladování. V r. 1990 byla postavena budova nové závodní kuchyně a jídelny, která je doposud v provozu. Počátkem r. 1965 došlo k požáru střechy nad kravínem, požár byl založen. Střecha byla obnovena. Hospodářství Budeč  hospodařilo od r. 1977 na 7 katastrech o výměře přes 1600 ha v.p. Hospodářství bylo zaměřeno na pěstování  sadbových brambor.

V r. 2000 bylo hospodářství zrušeno a od té doby se hospodářských budov neužívá. Pro využívání letadel typu Čmelák byla plocha upravena jako letiště. Došlo zde i k havárii se smrtí dvou členů posádky.

V osadě bylo v r. 1945 19 obytných budov včetně dvora. Osada nebyla osídlena. Budov bylo využito pro zaměstnance dvora. Demolováno bylo 10 ob. budov. Rodina Langů opravila domy čp. 5 a 9 pro bydlení členů rodiny. V současné době jsou obydleny 4 čp., neobydleny 2 čp., chalupáři 1 čp. Rozestavěný je 1 domek. V r. 1991 zde bylo 20 obyvatel. Osada Budeč byla v r. 1960 osadou obce Štipoklasy, do r. 1976 osadou obce Číhaná a od r. 1976 osadou obce Úněšov. MNV v Číhané provedl asfaltaci cesty do Budče a návsi.  V r. 1964 se při kopání u čp. 3 našel poklad stříbrných mincí. Uloženy jsou v muzeu v Manětíně.

Na okraji návsi stojí na hranolovitém římsovaném soklu s téměř nečitelným nápisem litinový kříž z 19. stol. a na okraji obce dominuje areál zemědělského statku s kamenným objektem staršího založení.

Čbán

Osada 4 km severně od Úněšova v nadm. v. 540 m, kterou prochází silnice III/193 Úněšov - Manětín. Zástavba osady je převážně na svahu po pravé straně silnice, který za budovami je poměrně strmý a sahá do výšku 544m. Souběžně ve vzdálenosti 30 až 50 m po pravé straně silnice prochází osadou místní komunikace jako vrstevnice východ západ. Komunikace je asfaltována, budovy jsou situovány štíty k této komunikaci. Na malé návsi je kaplička z r. 1928. Místní komunikace pokračuje za silnicí dále na západ. Ve vzdálenosti asi 200m od silnice jsou dvě větší usedlosti. Katastr osady 238 ha z.p., 97 ha 1.p., celkem 335 ha v.p., z toho dvůr Malesín 186 ha v.p. V pozemkové reformě bylo 27  přídělcům přiděleno 37 ha v.p. V r. 1930 33 domů se 184 obyvateli, z toho 31 české národnosti. Národnostní mapa z r. 1910 uvádí Čbán jako vesnici s českým obyvatelstvem. Všechny okolní obce  jsou uvedeny jako německé. V r. 1939 jsou ve Čbánu uvedeni obyvatelé pouze německé národnosti. O historii Čbánu jsou dvě verze. Jedna verze, nepodložená, uvádí vesnici v r. 1272 v majetku Kláštera Teplá, a to až do r. 1850. V seznamu vesnic tohoto kláštera není osady uváděna. Verze druhá uvádí v r. 1440 Jindřicha Čbánského.

V Berní  ruli je Čbán uváděn v r. 1654/55 jako ves pustá k panství Nečtiny, ke kterému patřila do r. 1850, Dvůr Malesín do konce r. 1948. V osadě s malou výměrou půdy pro obyvatele byla řada řemeslníků, zedníci, tesaři, kovář, kolař, pokrývač. Dělaly se zde ošatky na chleba. Písek s obsahem kaolinu se prý dovážel z Třemošné. Pokusně se hledalo uhlí. Hostinec byl v čp. 12. V r. 1945 bylo v osadě 34 popisných čísel. Osídleno bylo 8 usedlostí s 9 čp. o výměře 78 ha v.p. Pro ostatní osídlení bylo předěleno6 čp. Dvůr Malesín měl ve Čbánu kravín s bytem čp. 21 a deputátní  domek. Samota Císařův mlýn čp. 23. Demolováno bylo 14 ob. budov. Pro akci doosídlení byla po r. 1955 upravena 4 čp. a doosídlena. OZS Plzeň-sever opravila v r. 1963 čp. 12 a 29 pro potřeby CO. Při čp. 12 byla upravena malá vodní nádrž. V r. 1951 byla nárazovou připravenou akcí provedena elektrizace. Autobusové spojení funguje až od 1.7.1960 linkou Manětín-Úněšov-Plasy. Do r. 1954 byl Čbán samostatnou obcí. Od toho roku osady obce Číhaná a od 1.7.1960 osadou obce Úněšov. Zemědělci založili v r. 1946 Strojní družstvo. V r. 1949 bylo založeno JZD s výměrou 113 ha. Od dvora Malesín převzalo JZD v r. 1950 kravín s bytem a část výměry dvora ve Čbánu. Usnesením ONV Plasy bylo JZD ku dni 18. února 1954 zrušeno. Hospodaření přešlo na St. statek Kralovice. Od 1.7.1960 do konce r. 1993 na St. statek Úněšov, hospodářství Úněšov. Obec Čbán měla do r. 1949 svého hajného. Od r. 1949 mají Státní lesy hájovnu na čp. 14. Po r. 1990 provádělo ekologické oddělení statku v silážním žlabu na Čbánu očistu zemin znehodnocených ropnými látkami pro podniky v kraji. V r. 1992 byly podány dvě žádosti o navrácení usedlostí, z toho 1 žádost na původní německý majetek. Po navrácení byly usedlosti prodány a novými majiteli opraveny. Od r. 1970 se osada stává rekreační lokalitou chalupářů a chatařů. K rekreaci bylo po stavebních úpravách využito i stodol. V r. 1991 bylo v osadě trvale žijících 18 osob, 8 domů obydlených, 1 neobydlený, 8 domů chalupářů a 15 chat.

Číhaná

Stavebně je rozložena do 2 seskupení budov. Od č. 4 na návsi je seskupení budov podíl místní cesty k čp. 21 a 37 s velkým spádem. Druhé seskupení budov mezičp. 16 a protějším čp. 15 je podél silnice, dříve silnice I/20, zakončené čp. 38. Zde je terén poměrně rovný. Katastr 442 ha z.p., 309 ha 1.p., 772 ha v.p. V r. 1930 39 domů se 186 obyvateli německé a 28 obyvateli české národnosti. V r. 1939  203 německých obyvatelů. Jméno vesnice se dává do souvislosti se střežením cesty z Plzně do Západních Čech. Do r. 1187 patřila knížeti Hroznatovi. Po založení Kláštera Teplá přešla do jeho majetku. Potvrzeno je to v r. 1219. Od r. 1242 je Číhaná součástí panství II Kláštera Teplá. Dle smlouvy z 11.11.1316 byla Číhaná, Budeč a Liška na 10 let pronajaty Dětřichovi z Gutšteina. V létech 1380, 1381 a 1519 byla obec postižena morem. Jako farní obec je Číhaná uváděna v r. 1384 a 1405. Od r. 1680 začíná převládat němčina ústně i písemně. V r. 1863 byla v čp. 26 zřízena pošta, později čp. 41/42. Od r. 1882 je na čp. 17 uváděna četnická stanice, později čp.43/44. V budově čp. 2 byla dvoutřídní německá škola. České vyučování bylo do r. 1926 v německé škole. Od r. 1927 do října 1938 v nové budově České menšinové školy v čp. 39. Do této školy docházely děti českých rodin. V r. 1905 byl uveden do provozu obecní vodovod s jímajícími studněmi ve Vojtěšíně. Do r. 1945 byly v obci dva obchody a 2 hostince, řezník, cukrář, kovář, sedlák, truhlář, zámečník, cestář, soukromá autobusová doprava a čerpací stanice PHM. Obec Číhaná byla nejen dominantou Úněšovska, ale i jeho centrem.

V r. 1945 bylo v Číhané 42 ob. domů, na samotě Melchiorova Hu 2 domy, hájovna a myslivna a na samotě Lesní 2 domy. Tato osada nebyla osídlena a zanikla. V květnu 1945  byla uvedena do provozu česká pošta a českými příslušníky byla obsazena stanice SNB. Osídleno bylo 17 usedlostí s 19. čp. a pro 19 přídělců bylo přiděleno 219 ha v.p. Usedlost čp. 21/37 koupila v té době rodina p. Štípla od majitele české národnosti, který ji vlastnil za první ČSR. Osídlen byl obchod, hostinec, zámečnická dílna a další domky. V r. 1947 osídlilo volné usedlosti 5 rodin reemigrantů ze Sov. Svazu. Zahrnuty jsou v uvedeném počtu 17 osídlených usedlostí s 19 přídělci. České vyučování bylo zahájeno 1. září 1945 v budově školy čp. 39. Později byl škola dvoutřídní a vyučovalo se i v budově čp. 45. Do školy docházely děti z okolí, jak tomu bylo i za první ČSR. ZDŠ byla ve Všerubech, pouze v r. 1948/49 v Pernarci. Zdravotní středisko bylo do 30.6.1960. Od té doby je ve Všerubech. Autobusová zastávka zavedena od r. 1946 Plzeň - K. Vary, v r. 1948/49 Číhaná - Pernarec - Stříbro. Po r. 1948 Plzeň -Krsy - Úterý. Zastávka v obci byla po provedené přeložce silnice I/20 v r. 1979 přemístěna  mimo obec. Obchod a hostinec převzala od r. 1950 Jednota Plasy. V r. 1952 byla zrušena čerpací stanice PHM a přeložena do Úněšova.  V r. 1946 byla provedena elektrizace obce. MNV převzal budovu čp. 26 pro veřejné účely. Byl upraven sál s příslušenstvím využívaný pro divadelní přestavení a taneční zábavy. Nákladem 45 tis. Kč bylo do provozu uvedeno kino. V obci byl několik roků aktivní divadelní kroužek J.K.Tyla se 17 členy. Ze společenských organizací  je stále aktivní myslivecké sdružení. MNV provedl během let asfaltaci místních komunikací a návsi, zvláště cesty do osady Budeč, úpravu vodních nádrží a řešily se problémy zásobování pitnou vodou. Do MNV v číhané byla v r. 1954 začleněna obec Čbán. V r. 1960 obec Štipoklasy s osadou Budeč a Vojtěšín.  Při sčítání lidu v r. 1970 bylo na ploše 14,96 km2  186 obyvatel, 70 domů, z toho trvale obydlených 56 domů. JZD bylo založeno v r. 1950. Mělo společný chov drůbeže. Využívalo hospodářských budov a výměry farního hospodářství. V r. 1959 byl vydán do provozu nový kravín typu K 96. Hospodaření JZD skončilo v prosinci 1963. Od 1.1.1964 přešlo hospodaření na St. statek Úněšov.  Pro zajištění pracovních sil zajistil statek výstavbu 3 ob. budov s 10 byty a dokončil stavbu čp. 50. Farma Číhaná byla začleněna do hospodářství Budeč. St. statek Úněšov ukončil svoji činnost 31.12.1993. O navrácení usedlostí požádalo 19 přídělců.  V r, 1964 byla do Úněšova přeložena stanice SNB a v r. 1968 i pošta. Škola byla zrušena v r. 1998 a dojíždí se do ZŠ ve Všerubech. Číhaná, mimo farnost , přestala být centrem Úněšovska. Od r. 1990 je v provozu soukromý obchod s hostincem. Pod farnost v Číhané spadá 17 lokalit. Farní budova čp. 1 je z r. 1715 postavena v barokním slohu. Od r. 1945 se vystřídala ve farnosti řada duchovních. Delší dobu je farnost neobsazena a bohoslužby zajišují duchovní z okolních farností. Po r. 1945 zde byla dětská poradna. Budova bývalé školy čp. 2 je v empírovém slohu. Po r. 1945 byla využita jako kanceláře JZD a MNV. Nyní slouží jako byty. Půdní hřbitov za kostelem končil v r. 1935 a nyní je nahrazen novým hřbitovem. Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého, proti kostelu socha dvou světců, u cesty na Něšov socha sv. Antonína. U budovy pošty a při cestě na Čbán jsou boží muka se znaky rodu Sekerků ze 17. st. Obytná budova čp. 5 byla jednou z původních budov a byla památkově chráněna. Budova byla z hrázděného zdiva s pavlačí.  Z důvodu špatného stavu byla povolena demolice. Pod vesnicí byla vybudována stabilizační nádrž, která slouží k jímání odpadních vod z nových ob. budov. Od r. 1945 bylo v číhané postaveno 8 nových ob. budov. Budovu čp. 52 se 6 byty vlastní SBD Plzeň. V r. 1991: 94 obyvatel, 25 obydlených domů, 7 neobydlených, 6 chalupářů, celkem 38 domů.