Členské obce SO Krašov
Bezvěrov |
Krsy |
Nevřeň |
Úněšov |
Úterý |
Všeruby |
Zahrádka |
|
Bezvěrov (Buč, Dolní Jamné, Chudeč, Krašov, Nová víska, Potok, Služetín, Světec, Vlkošov, Žernovník) Obec Bezvěrov leží v průměrné výšce 675 m.n.m. a žije zde trvale 670 obyvatel. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1273 a to pod názvem "Besmirovo". Jiné zdroje zase uvádí název "Bezverovo". Obec leží na státní silnici Plzeň-Karlovy Vary, která jde přibližně v těch místech jako ve středověku. Krajina je zde dost hornatá a patří k výběžkům Tepelské náhorní planiny. Na východě a severovýchodě je údolí, jímž protékají potoky Hluchý a Pstružný. Pro nepřístupnost, rozsáhlé hluboké lesní hvozdy a drsnější podmínky byl region osídlen poměrně pozdě a řídce a dodnes patří k nejméně zalidněným v Čechách. Proto jsou zde přírodní podmínky zachovány ve velmi dobrém stavu. Z bezvěrovských pamětihodností dosud přežívá několik starších zemědělských usedlostí. K drobným památkám patří kaple sv. Floriána z 2. poloviny 19. století. Na návsi se dochoval žulový, 3m vysoký pomník padlým v 1. světové válce s česko-německými nápisy. Při odbočce na Krašov se nachází zbytky poplužního dvora s celnicí, kde kdysi stávala nejen tvrz, ale i pivovar a zájezdní hostinec. Jihovýchodně od vsi leží středověké tvrziště Liběšov, kudy probíhá stará hranice panství Toužim - Brložec. Dodnes je vymezena skupinou starých hraničních kamenů z roku 1623, které jsou vyzdobeny znaky Sasko-Lauenberských vévodů. K historickým zajímavostem Bezvěrova bezesporu patří bývalé sklárny Kavalier. Zde se vyrábělo duté, křišťálové, chemické a hlavně laboratorní sklo, které bylo žádané i v zámoří. Sklárnu založil český podnikatel Eduard Kavalier v roce 1867. Roku 1923 byl provoz sklárny zastaven. Pomník rodiny Kavalierových najdete na hřbitově v Krašově u pozdně románského kostelíka sv. Ondřeje. V roce 1960 byl dokončen TV vysílač Krašov, jeho dnešní nový stožár z roku 1981 má výšku 347,5 m a je druhou nejvyšší stavbou v České republice. Od 6.4.2018 je vysílač registrován jako největší Sluneční hodiny v Evropě. Stín, který určuje čas, zde do krajiny vrhá vysílač, ciferník hodin tvoří pět kovových římských číslic (X, XI, XII, I a II) vysokých 3 metry. Součet plochy výsečí mezi jednotlivými číslicemi a gnómonem, ohraničený čárou stínu, má výměru 2,8 hektaru. Území Bezvěrova je součástí MOTO, tzv. Manětínská Tmavá Obloha, kde je možno pozorovat noční oblohu bez světelného smogu. |
|
Krsy ( Kejšovice, Polínka, Skelná huť, Trhomné, zaniklá osada Umíř) Podle doložených archeologických nálezů bylo blízké okolí dnešní obce Krsy osídleno již v pravěkých dobách. Patří tak mezi nejstarší obce v širokém okolí. První písemně doloženou zmínku o obci nalezneme v historických pramenech z roku 1183. Tohoto roku ji kníže Bedřich daroval manětínským johanitům. Dominantou obce Krsy je kostel sv. Vavřince a Víta. Samotné založení kostela uvádějí německé prameny již roku 1240, ovšem písemně je kostel vzpomenut dle Západočeského muzea poprvé v roce 1357. Významným objektem v Krsech je od roku 2015 i Environmentální centrum, které je zaměřeno na environmentální výchovu a nabízí celou řadu vzdělávacích programů (zdravý životní styl, životní prostředí apod.) pro děti i širokou veřejnost. Nad obcí Krsy vyčnívá do nadmořské výšky 684 m Polínský vrch, bývalý čedičový lom sopečného původu. Část území Krs je zasazeno do romantického lesního komplexu, který tvoří Přírodní park Manětínská, kde je i součástí MOTO, tzv. Manětínská Tmavá Obloha, kde je možno pozorovat noční oblohu bez světelného smogu. Za zmínku stojí zajisté i Přírodní památka Rašeliniště u Polínek či zatopený lom Na Holé. Zajímavým místem je zaniklá osada Umíř rozprostírající se na planině uprostřed rozsáhlých lesních porostů. Historie samoty sahá až do 17. století, kdy kde žilo celkem osm hospodářů. Oblasti se na konci 30. let však zásadně dotkly dramatické události spojené s budováním obranné linie proti Německu a potom odtržení části území Československa. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo Umíře odsunuto a osada podlehla postupné zkáze. Do dnešní doby se dochovalo pouze pět studní náležejících k usedlostem, několik sklepů a kaplička. K vidění je zde i bunkr LO. Po celém správním obvodu obce se může můžete setkat s posly historie, které tvoří kamenné kříže, sochy, pomníčky, boží muka apod. Obec Polínka s návesním rybníkem a kapličkou je starobylou slovanskou okrouhlicí, která patří k nejzachovalejším v okolí. Stejně zajímavá místa naleznete i kolem Trhomné, například obnovenou kapli vystavěnou ke cti Nejsvětější trojice z roku 1750.
|
|
Nevřeň (Nová Hospoda) Malebná vesnička Nevřeň leží v nadmořské výšce 398 m a rozkládá se v údolí po obou březích říčky Třemošné. Okolí tvoří hojně lesnatá pahorkatina. První písemná zmínka o "Newrzieni" pochází z roku 1364, název Nevřeň je doložen až úředním listem z roku 1924. Dominantou obce je náves s kapličkou, pomníkem I. a II. světové války, protestantským kamenem z roku 1915 a téměř stoletými lípami. Na území obce se nachází tři kříže. Historicky významnou stavbou je také betonové hasičské leziště z roku 1936 připomínající dlouholetou tradici sboru dobrovolných hasičů. V roce 2014 byla v blízkosti Toflova mlýna u cesty z Nevřeně do Všerub vybudována Nevřeňská tůň s bohatou flórou a faunou. V Nevřeni se nachází unikátní dochovaný hlubinný důl, kde se na konci 19. století těžil kaolin, resp.kaolinická arkóza, kterou zde bílí havíři dobývali 27 let. Za tuto dobu zde vytvořili impozantní prostor- dechberoucí labyrint chodeb a sálů místy vysokých až 12 metrů. V červnu 2019 byl bývalý hlubinný důl na kaolin zpřístupněn pro návštěvníky. V architektonicky zajímavé budově Centra Caolinum Nevřeň, kde je možné si vstupenky na prohlídku dolu zakoupit, se nachází multimediální expozice o geologické minulosti v regionu. Součástí expozice jsou i informace o místní fauně a flóře a okolních turistických zajímavostech. Víceúčelový a plně bezbariérový objekt Centra nabízí návštěvníkům možnost občerstvení, pořádají se zde kulturní a společenské akce. Naučná stezka POD ZEMÍ se specifickým turistickým mobiliářem návštěvníky seznámí se zajímavými informacemi ze života podzemí a přivede je od Centra přímo ke vstupu do bývalého hlubinného dolu.
|
|
Úněšov (Budeč, Čbýn, Číhaná, Hvožďany, Lípa, Podmokly, Štipoklasy, Vojtěšín) Historicky je Úněšov doložen v roce 1352 a je nejmladší z okolních vesnic. Na počátku byly v Úněšově tři statky. Později zde stála také tvrz, která ale později zanikla. Od roku 1850 je Úněšov svobodnou vsí. Dominantou obce je kostel sv. Prokopa, významná svatyně gotického původu- Roku 1738 byl přestavěn v barokním slohu. Po roce 1945 došlo k jeho částečné devastaci. V roce 1972 byl kostel opraven a zrušen okolní hřbitov. Za Úněšovem dále stojí pozdně barokní kaplička. Osada Budeč je zajímavá nálezem stříbrných mincí, které zde byly při kopání objeveny v roce 1964. Poklad je nyní uložen v muzeu Manětína. Kostel sv. Václava dominuje svému okolí a z jeho věže je krásný výhled až do Plzně. Čbán leží severně od Úněšova, cestou potkáte Císařský mlýn a na malé návsi kapličku z roku 1928. Podmokly se uvádějí již v roce 1115, kdy je kníže Vladislav I. daroval právě dokončenému klášteru Kladruby u Stříbra. Nad Zámeckým rybníkem můžete objevovat terénní náznaky a příkop bývalého hradu Podmokly. V roce 1468 úspěšně čelil obléhání křižáckými vojsky. Úněšov leží v průměrné výšce 530 m.n.m., nejvyšší lesní vrch na Úněšovsku Lišák (677m) se ční nad osadou Štipoklasy. Úněšov je součástí Přírodního parku Manětínská, Většinu území parku pokrývá souvislý lesní komplex s původními druhy dřevin. Mezi nejznámější místa patří zajisté Melchiorova Huť- rekreační středisko uprostřed lesů. |
|
Úterý (Olešovice, Vidžín) Město Úterý leží v nejzápadnější části okresu Plzeň sever. Střed města se nachází v Tepelské vrchovině, v malebném údolí Úterského potoka. Jeho dvě místní části se rozprostírají na přilehlých návrších. Cestou kolem Úterského a Telecího potoka lze na několika místech objevit pozůstatky z desítky vodních pil a mlýnů, které využívaly vodní energii z potoka již od středověku. Úterý bylo založeno slovanskými osadníky, kteří zde koncem 11. století dolovali. První písemná zmínka z roku 1233 je spojena s odprodejem obce Tepelskému klášteru. V roce 1992 bylo Úterý vyhlášeno městskou památkovou zónou. Návštěvníka zajisté zaujme množství cenných historických budov- barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele, barokní hřbitovní kostel sv. Václava, náměstí s měšťanskými domy, renesanční radnicí či Mariánským sloupem. Na náměstí najdete také rodný dům premonstrátského opata Karla Kašpara Reitenbergera, který byl zakladatelem města Mariánské Lázně. Pramen osvěžující uhličité minerálky vyvěrající poblíž Úterý znali a užívali místní lidé od nepaměti. Studánka dostala na počest úterského rodáka název Reitenbergerův pramen a je součástí naučné stezky Krajem živých vod, na které mohou návštěvníci projít na 20 obnovených minerálních pramenů Tepelska. Ves Olešovice, ležící na kopci, byla pro své zachovalé vesnické budovy a zajímavou kapličku z 19. století vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Mezi Olešovicemi a obcí Krsy se v lese nachází bývalá kruhová cihelna Theodora Haidla. V provozu byla již za Rakousko-Uherska a cihly haidlovky přestala pálit s koncem 2. světové války. |
|
Všeruby (Chrančovice, Chrástov, Klenovice, Kokořov, Popovice, Radimovice) Všeruby jsou prvně zmiňovány v roce 1212. Jedním z prvních písemně zmíněných vlastníků byli Hrdibor a Vícemil Hroznatové. Nejvyšším bodem okolí je 464 m vysoký Martinský vrch. Na něm leží uprostřed hřbitova kostel sv. Martina, prvně připomínaný v roce 1175, jako součást původního románského hradu z konce 12. století. Bohužel hrad se do dnešních dní nedochoval. Vlastní kostel sv. Martina obsahuje románskou tribunu, z té majitel oddělen od ostatních sledoval bohoslužbu. Na jižní straně lodi se dochoval románský portál. Dnešní presbytář je barokně přestavěný, sklenutý valenou klenbou. Oltář je raně barokní z 1. poloviny 17. století, doplněný sochami sv. Petra a Pavla. Další významnou památkou Všerub je gotický kostel sv. Ducha na náměstí připomínaný již roku 1365. Při silnici na Kokořov stojí zděná kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1769. V západní části obce stávala synagoga patřící ke zdejšímu židovskému ghetttu. Severovýchodně od Všerub leží Židovský hřbitov.Jeho terén je plochý, obehnán zčásti torzovitou zdí z lomového kamene. Celkem se zde nachází 345 náhrobků, v severní části jsou starší pískovcové náhrobky s hebrejskými nápisy, v mladší části se povalují poškozené novější náhrobky ze žuly s nápisy německými, přesto je patrná geometrii řad, jichž lze napočítat 25. V nedaleké obci Chrančovice se nachází pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, postavená roku 1776. V obci se nachází také zámek, nově postavený roku 1909 na místě pozdně barokní stavby z let 1794-1795. Na cestě mezi Všeruby a Radimovicemi se nachází obnovená Hadí studánka a tři Všerubské tůně s bohatou faunou a flórou.
|
|
Zahrádka (Hůrky, Mostice) Obec Zahrádka leží v sevrrozápadní části Plzeňského kraje v průměrné nadmořské výšce 525 m. Obec je historicky prvně zmiňována v roce 1183. K největším místním pamětihodnostem obce patří kaplička, která je zasvěcena sv. Janu a Pavlu a byla postavena roku 1782 Petrem Wagnerem. Hůrky jsou poprvé v písemných pramenech zmiňovány roku 1115 ve falsu zakládací listiny kladrubského kláštera. Důležitou památkou v obci je kaple, která je zapsána jako nemovitá kulturní památka, postavena v letech 1862-1863 a slavnostně vysvěcena 18.10.1863 Adrianem Wettsteinem. Další zajímavou památkou je kaple v obci Mostice, rovněž zapsaná jako nemovitá kulturní památka, datovaná kolem roku 1848. Výnosem Ministerstva kultury byla 17. 3. 1955 u obce Hůrky zřízena státní přírodní rezervace o současné rozloze 26,5 ha, ve které roste mnoho chráněných a ohrožených druhů rostlin, hub a mechorostů. K této evropsky významné lokalitě lze pohodlně dojít či dojet na kole po značené cyklostezce.
|
